Vývoj jednotlivých technologií, samostatně hojně využívaných - navádění dalekohledu (GoTo) včetně orientace na reálné obloze (plate solving), stále citlivější kamery, pokročilá pointace (autoguiding), automatické zaostřování, on-line skládání snímků do průběžného výsledného obrazu, bezdrátové ovládání a přenos obrazu - to vše, zabaleno do jednoho úhledného přístroje představuje elektronický dalekohled (je to výstižnější než chytrý - smart telescope). Má jistá omezení - to nejzásadnější je, že se DO NĚJ nedá koukat, ale vše je již kompletně elektronické. Na druhou stranu, zásadní výhodou je, že si vše udělá sám a vy jen sledujete postupně rodící se obraz. Stačí vybrat objekt a dalekohled se o vše ostatní již postará sám. Jistě, chybí zde kouzlo hledání, objevování, bezprostřední kontakt s technikou a oblohou. Výsledky však jsou překvapivé.

Ačkoliv elektronický dalekohled nenahradí pohled velkým zvětšením na Měsíc či planety skrz klasický optický systém, na mlhovinách, galaxiích či jiných málo jasných a plošných objektech ukáže více, že vizuální pozorování a to při malých a kompatních rozměrech. Hlavní úkolem je ukázat objekt a možnost si jej uložit. Kvalita získaného snímku již závisí na trpělivosti, jak dlouhá bude výsledná skládaná expozice. Snímky se nedají srovnat s dokonalými fotografiemi, získanými mnohahodinovými expozicemi a následným náročným postprocesingem, ale jako dokumentační a po mírném zpracování i mírně pokročilé fotografie postačí.

Ve světové nabídce je již několik podobných přístrojů, různých cen, průměrů (výkonu) a nabídka se stále rozšiřuje se zdokonalováním technologií. Mezi nejznámnější patří Unistellar, Vespra, Vaionis, nověji SeeStar a Celestron ORIGIN.